Blossom Joy Koryfej (Cora)

Datum narození: 20.10.2008
Číslo zápisu: CMKU/BOC/2928/08/11
Srst: černobílá, středně dlouhá
DKK 0/0

DNA CEA, TNS, CL normal po rodičích 

PRA neg. 2011
Výška: 49 cm
Váha: 15 kg
Chovná, Bonitační kód: 0/0 iimbapnnnna/E1O1U1

Matka: Airin z Paleolitu
Otec: Vigour Bohemia Alké
Chovatel: MVDr. Magda Bílková
Majitel: Ing. Vlasta Benediktová, MVDr. Magda Bílková

Že jednou budu chtít svého vlastního psa a že to bude fenka borderky, jsem byla přesvědčená poměrně dlouho. Jen jsem pořád vyhlížela správnou dobu a ta přišla, když jsme se trochu zabydleli po návratu z Brna, zapadli do pracovních kolejí a hlavně když se Magda rozhodla krýt Alenku Koníkem, kterého jsme znali z jeho štěněcích měsíců z Brna (a malinkou chvilku jsme hodně vážně uvažovali o tom, že se o něj budeme ucházet, když už dál neměl pokračovat ve výcviku na slepeckého psa). Alenku bezmezně milujeme už od první chvíle, kdy jsme ji na kolejích viděli – tehdy jsme se přišli podívat na Fuji, ale tříměsíční Ája obklopená šňůrou od lampičky pečlivě rozloženou na centimetrové kousky ji naprosto zastínila.

20.11.2008 od večera do noci se postupně narodili 4 kluci a já se už smířila s tím, že asi přeci jen na nového psa nebyl ten pravý čas. O to větší bylo nadšení, když jsem ráno ještě v polospánku četla, že někdy kolem druhé v noci se na svět vyklubala nakonec ještě jedna krásná černobílá fenečka. Domů jsem si Coru přivezla jako malinko opožděný dárek k narozeninám v půlce ledna a pořídit si štěně v zimě do domu před rekonstrukcí byl jeden z nejlepších nápadů, jaké jsme kdy měli.

Cora není zběsilá neřízená střela, ale po obou rodičích zdědila rychlost a zároveň ovladatelnost, je soustředěná a přesná, ve vztahu k lidem pak bezmezně mazlivá. Je nadšená z jakéhokoliv zaměstnání, s postupem věku má kromě činností zahrnujících rychlost čím dál víc ráda i záležitosti vyžadující přemýšlení. Není konfliktní, jen díky „vhodné“ výchově má někdy sklony nadměrně provokovat ostatní zvířata, ale poslední dobou pracujeme na nápravě a úspěchy se postupně dostavují...

Od začátku jsem Coru cvičila doma sama, na cvičák se chodila víceméně hlavně socializovat, když běhala Cirinka nebo Adina, nám se zapadnout do plného skupinového tréninku nikdy nepovedlo na dlouho. Ale nějak moc nám to nevadilo. Časem jsme samy kromě ovladatelnosti začaly s přípravou na agility, včetně některých překážek, postupně se projevila vášeň Cory pro frisbee a talent pro nejrůznější triky. Po nějaké době jsem objevila trénink pozitivní motivací, který mě naprosto uchvátil a čím víc o něm vím, tím jsem z něj nadšenější. Po získání určitého množství teoretických znalostí (což mi jde vždycky nejlíp ze všeho, s praxí už je to pak horší) jsem zjistila, že bych ocenila konečně pomoc někoho zkušenějšího a tak když se naskytla příležitost, skočily jsme po ní (nutno podotknout, že za vydatné podpory Janiny s Keepem). Jsem ráda, že se nám konečně daří dát mou změť jednotlivostí (klasické chyby začátečníka bez ohledu na to, že výchově dvou psů zblízka přihlížel, s vlastním je to vždycky jiné...) do celku a pokračovat systematicky dál.

Pracovně si užíváme občas celkem dlouhé výlety, a tak naším (no, v tomto případě asi hlavně mým) velkým snem je jednou si střihnout celý dogtrek.